Naše publikace

Tato kniha, založená na důkladné diskusi šestnácti klinických případů psychoanalýzy, odpovídá na otázku, co psychoanalytici dělají, když praktikují psychoanalýzu. Autoři spolupracovali s více než tisícovkou kolegů z celého světa, aby shromáždili unikátní soubor dat z každodenních klinických sezení, a to za použití nové metody diskusních workshopů, která má odhalit rozdíly. Tváří v tvář rozmanitosti a v touze ji odhalit a pochopit museli vyvinout nový teoretický rámec. Tento rámec zahrnuje různé přístupy k analytické situaci (s využitím metafory filmu, dramatického monologu, divadla a imerzivního divadla): různé zdroje dat k odvození nevědomých obsahů; rozdíly v potížích, které pacienti nevědomě prožívají, a v tom, jak k nim přistupovat; a rozdíly v tom, kdy, o čem a jak by měl psychoanalytik mluvit. Formou jedenácti velmi praktických otázek pro psychoanalytika, které by si měl klást při každém sezení, jež vede, pomáhá tento rámec zkušeným psychoanalytikům i studentům určit jejich záměr a nezávisle posoudit jejich pokrok. Závěrečná kapitola aplikuje nový rámec a praktické otázky na současné odborné kontroverze s překvapivými výsledky.

Pro slevu 30% použijte kód RLFANDF30

Objednání >>>

Otto Fenichel byl psychoanalytik, který od října 1935 do května 1938 žil a pracoval v Praze a podstatnou měrou se zasloužil o oficiální zakotvení české psychoanalýzy. V knižně vydaném souboru přednášek vysvětluje a rozpracovává otázky psychoanalytické metody léčby, která vychází z Freudovy teorie neuróz.

„Domníváme se, že Fenichelovo přemýšlení o psychoanalytické technice a o tom, jak psychoanalýza léčí, je aktuální nejen svým obsahem, ale i kritickou otevřeností vůči novým podnětům, svěžestí a nedogmatičností. V knize se potkáváme s autorem, který je na jedné straně věrný klasické psychoanalýze, ale zároveň si vytváří dostatek prostoru k vlastní kreativitě a živému přemýšlení. Fenichelovi vděčíme za psychoanalýzu zbavenou magického a autoritářského myšlení, na kterou současná pluralitní psychoanalýza může navázat a čerpat z ní.“ – Roman Telerovský, David Holub, Martin Mahler, z Předmluvy k českému vydání, 2017.

“Platí současně, že Problémy psychoanalytické techniky Otto Fenichela, původně publikované v roce 1941, na jedné straně očividně prozrazují datum svého vzniku, na druhé straně jsou překvapivě moderní v tom, jak představují psychoanalytickou teorii a techniku. Opětovné čtení Fenichelovy knihy o technice čtenáři připomíná, jak velmi citlivý a vzdělaný Fenichel byl. Nyní jsme svědky opětovného ocenění knihy, která byla na dlouhou řadu let od svého prvního vydání ve Spojených státech zapomenutá, a s ní velká část Fenichelových znalostí a zkušeností, týkajících se zejména role analytika.” – Judy L. Kantrowitz, 2003

Objednat >>>

Naše hluboké, nevědomé fantazie ovlivňují naše prožívání i naše činy. Někdy nám brání, abychom dosáhli toho, pro co jsme se vědomě rozhodli, jindy nás vedou do situací, které naše rozumná část odmítá. Určují, do koho se zamilujeme a komu se vyhneme, kdo a za jakých podmínek pro nás bude sexuálně vzrušující, a kdo naopak spadne do koše „zoufale nudný/á!“ Nevědomí vztahu je pak vždy tvořeno interakcí obou partnerů. Chce-li terapeut páru nebo rodině účinně pomoci, musí rozumět právě tomuto vztahovému nevědomí a fantaziím, jež daný vztah řídí. Během terapie hledá nevědomé fantazie, které propojují partnery nebo rodinu. Z těchto společných nevědomých fantazií vychází tzv. „nevědomé vztahové přesvědčení“, které určuje, jak bude fungovat celý vztahový systém – pár, rodina, ale i jiné skupiny.
Na základě své více než třicetileté praxe představuje autor kořeny fantazií ve vývoji člověka, fantazijní životy lidí, jejich sny a touhy a představy o partnerských vztazích v kontextu moderní párové a rodinné psychoanalýzy.

Objednat >>>

Tato kniha pojednává o fotografii a psychoanalýze. Vychází z filozofického pohledu na fotografii Rolanda Barthese a psychoanalytických teorií zabývajících se psychickým porozuměním dosud neznámému nebo vytěsněnému mimo vědomí. Je o hledání porozumění pro nepoznané vjemy náhodně vyjmuté z chaosu světa, pro obrazy, které byly v čase opuštěny a zbaveny života, které vnímáme jako neosobní nebo zcizené. Je zde pokus o náhled do počátků způsobu, jak si uvědomujeme viděné, abychom vnímané oživili a dodali mu pro naši mysl vitální smysl, a tak umožnili komunikaci získaného poznání živým a srozumitelným způsobem. Obrazy, které se vynořují v naší mysli při setkání s neznámým, nabízejí evokativní metafory, které poukazují na souvislosti různých nevědomých kontextů psychiky a stávají se východiskem pro naše vědomé poznání. Obrazové metafory nepotvrzují ustálené pojmy, ale poukazují k novým souvislostem a rozšiřují naše poznání.

“Pro Václava Buriánka je psychoanalýza nejen řemeslem, ale i nezbytnou, sebe i jeho analyzandy oživující a osvobozující tvůrčí aktivitou – analogicky je pro něho fotografie nejen imaginací syceným tvůrčím výrazem, ale také stimulem, který uvádí do pohybu jeho nezaměnitelný a psychoanalyticky fundovaný interpretační fortel. Znám ho důvěrně jako člověka, který v lidském projevu, ať už ve volné asociaci v analýze, v obrazové či divadelní scéně anebo v teoretické úvaze, dokáže neotřele odhalovat ty vrstvy nevědomé emocionality, významu a komunikace, které běžnému oku, uchu a rozumu zůstávají skryty. Knihu považuji za skutečný psychoanalytický zápisník, z něhož promlouvá autorova permanentní nevědomá práce – sotvaže ji v autorových slovně-obrazových dialozích zachytíme, sotvaže objevíme dosud netušenou souvislost či vhled, už „v tom“ plaveme (nebo bruslíme?), spodní proudy našeho vlastního nevědomí nás odnáší na divoké moře, do intersubjektivního nitra tvořivé imaginace.” – Roman Telerovský, 2022

Objednat >>>

“Eseje Romana Telerovského se zaměřují na souvislosti mezi psychoanalýzou a oním fungováním imaginativních schopností, které nachází výraz v básnické tvorbě. Vyvrací tak představu, která našla výraz i v názorech některých surrealistů, že psychoanalýza by měla plnit jen jakousi hygienizační funkci a sloužit tak pouze normalizaci lidského chování, která by byla v protikladu k svobodnému rozvoji psychických sil. Jeho přístup k dané problematice má o to větší váhu, že se může opírat i o vlastní klinickou praxi: podobně jako kdysi Zbyněk Havlíček spojuje totiž zkušenost vlastní básnické tvorby se zkušeností psychoanalytika.” – Jiří Pechar, 2016

“(…) studie o paralelách mezi stavem básnické inspirace a protipřenosovou zkušeností v analytickém procesu patří k nejcennějším zdejším teoretickým příspěvkům na téma nevědomí a poesie vzniklým během posledního desetiletí.” – Stanislav Dvorský, Nevědomí a básnický objev, 2016

Objednat >>>

Tato kniha dokládá, že psychoanalýza může hrát jedinečnou roli v debatě o změně klimatu, protože klade důraz na nevědomé dimenze našeho duševního a sociálního života. Kniha se zabývá příspěvky z freudovské, kleinovské, objektní psychologie, self-psychologie, jungiánské a lacanovské tradice a pojednává o tom, jak může psychoanalýza pomoci odhalit úzkosti, deficity, konflikty, fantazie a obrany, které jsou klíčové pro pochopení lidského rozměru ekologické krize.

“Dodds nám ukazuje propojenost mezi ekologií mysli, ekologií společnosti a ekologií přírody; každý z nich, světů infinitivní komplexity, a umisťuje psychoanalýzu jako součást kontinua mysl-společnost-příroda…. Ukazuje, že teorie komplexity osvětluje psychoanalýzu a zároveň pomáhá pochopit krizi klimatických změn způsobených člověkem… Tyto způsoby chápání světa jsou potenciálně revoluční… Doddsovo nadšení pro ně je nakažlivé, což čtenáře povzbuzuje k tomu, aby se s tímto komplikovaným, ale zásadním způsobem myšlení seznámil.” – Robert Tollemache, Psychoanalytic Psychotherapy, 2013, Vol.27,  No.2.

Pražský psychoanalytik Václav Buriánek uspořádal knihu Fakta a dojmy jako výroční sborník k příležitosti 150. výročí narození zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Ke vzniku publikace mimo jiné přispěli členové České psychoanalytické společnosti a moravští historikové. Tento netradiční průvodce Freudovým rodným krajem spojuje dostupné, ale dosud izolované historické a národopisné informace s psychoanalytickými interpretacemi a bohatým obrazovým materiálem. Výsledná mozaika faktů a dojmů vypovídá o možných vlivech Freudova rodiště (v nejširším slova smyslu) na jeho niterné zkušenosti a budoucí tvořivost. Kniha se soustředí na Freudův pobyt v Příboře, na jeho vztah k rodnému městu a na vztah Příborských a většinové kultury ke slavnému rodákovi.

Objednat >>>

“Praktické a didaktické důvody však opravňují vymezit první interview jako osobitý terapeutický postup (Argelander, 1998). Vstupní konzultace před zahájením psychoanalýzy se totiž nepodobá ničemu známému, není to ani přátelské setkání ani běžná analytická hodina. Úvodní rozhovor je obsazen dvojznačností: jeví se jako něco samozřejmého až banálního, ale současně se ukazuje být disciplínou nesnadnou a obtížně pojmově uchopitelnou, o níž se málo publikuje, opomíjí se ve výcvikových programech a málo se zkoumá.” – Ukázka z knihy

Kniha se věnuje porozumění a pomoci párům/manželům s jejich problémy. Tradiční přístupy v manželském poradenství poskytují rady, dávají instrukce a učí páry správným formám chování. Psychoanalytický přístup v párové terapii respektuje životní styl každého páru, postoje a hodnoty každého z partnerů. Snaží se pomoci klientům najít společnou dohodu a umožnit realizovat sebe sama ve vztahu, více si ho užít a získat z něj více podpory. Pracuje s pocity, touhami a fantaziemi (často nevědomými), které klienti do vztahu vkládají. Teoretická část knihy nabízí přehled hlavních prvků klasické i moderní psychoanalytické teorie, které se uplatňují v párové terapii. Nejdůležitější pojmy a teorie objasňuje na příkladech z psychoanalytické praxe. V praktické části autor formuluje svůj přístup k porozumění a terapii párových konfliktů a objasňuje vlastní teorii nevědomých přesvědčení. Zabývá se technikou párové terapie, jejími základními principy, vedením prvních rozhovorů, technikami terapie, práce se ztrátou a truchlením v terapii a ukončováním terapeutického procesu.